Různé

10 důvodů proč jezdit na kole

20 Zář , 2012  

  1. Mnoho zdravotních přínosů cyklistiky souvisí s jejím aerobním charakterem. Zlepšuje totiž práci trávicího traktu, zvyšuje celkovou kondici, podporuje růst obranyschopnosti organizmu, snižuje rizika obezity, kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky i některých typů rakoviny. K jízdě na kole jsou vedeni mnozí pacienti s metabolickými onemocněními a slouží také jako součást rehabilitace po operacích srdce. Prevence v podobě jízdního kola podle některých zdrojů snižuje riziko srdeční příhody na polovinu.
  2. Stanford University School of Medicine zjistila další zajímavosti spojené s kolem. Například, že dvacet až třicet minut denní jízdy na kole výrazně zmírnilo potíže pacientů s nespavostí – usínali o polovinu rychleji a prospali se o hodinu déle! Podle vědeckého vysvětlení pohyb venku upravuje spánkový rytmus a zlepšuje metabolismus látek jako „stresový hormon“ kortizol, což vede ke zlepšení spánku a jeho regenerační funkce.
  3. Podle studie téhož vědeckého pracoviště vypadají cyklisté mladší, než ve skutečnosti jsou. Pohyb totiž zlepšuje prokrvení tkání, do kůže se dostává víc kyslíku a živin. Kůže je odolnější vůči UV záření, zrychlují se její reparační schopnosti, a tak se snižují příznaky stárnutí.
  4. Cyklistika má vliv i na celkovou obranyschopnost těla – studie University of North Carolina konkrétně uvádí, že 30 minut jízdy na kole pětkrát týdně snižuje nemocnost na polovinu. S tím souvisí také výsledek studie londýnské King’s College, podle níž se u lidí s pravidelnou pohybovou aktivitou snižuje jejich biologický věk, jsou schopni udržovat příznivější hodnoty BMI a odolávají negativním závislostem, jako je kouření nebo alkohol. Naopak si často vybudují závislost takzvaně pozitivní, tedy závislost na kole samotném.
  5. Za pomoci tomografického vyšetření bylo zjištěno, že v porovnání se situací před jízdou se po ní zvyšuje množství opiodních hormonů v čelním laloku a limbickém systému. Díky nim se dostavuje pocit štěstí a spokojenosti, takže se nám během jízdy zlepší nálada, získáme pozitivní pohled na svět a zbavíme se únavy.
  6. Každodenní cesty do práce v sedle jízdního kola také zvyšují duševní výkon a zejména paměť. Konkrétně už jen pětiprocentní nárůst fyzické kondice u lidí, kteří se zúčastnili výzkumu na Illinois University, znamenal až patnáctiprocentní zlepšení v mentálních testech. Podle vysvětlení vědců za to může zlepšení funkce hipokampu, zodpovědného mimo jiné za paměť. Tato mozková struktura přitom nejvíce začíná strádat již po třicítce. Podle autora výzkumu Arthura Kramera je cyklistika nebo podobná pohybová aktivita výbornou prevencí takových nemocí, jako je Alzheimerova demence.
  7. Kolo má ale také sociologické spojitosti. Nejen značka auta, ale i vztah k jízdě na kole může být podle britské studie London Cycling Campaign (www.lcc.org.uk) ukázkou společenského postavení. Bohatí lidé jsou prý lépe informováni o zdravém životním stylu a výhodách pravidelného pohybu obecně, a proto prý najedou na kole až dvaapůlkrát více než jejich méně vydělávající spoluobčané.
  8. Jízda na kole má vliv i na sexuální život, alespoň podle výzkumu americké Cornell University. Ten ukázal, že „zdatnost“ cyklistů odpovídá mužům o dva až pět let mladším. Pravidelní cyklisté z řad mužů po padesátce jsou navíc o třetinu méně často postiženi problémy s impotencí.
  9. Michiganská univerzita zjistila, že matky-cyklistky mají snazší porod, rychleji se z něj zotaví a celých devět měsíců je jejich celková nálada výrazně lepší. (Riziko pádu je ovšem při cyklistice velké, takže v těhotenství na kole jezděte jen s velkou opatrností!) Deset důvodů proč jezdit na kole
  10. Proti cyklistice ve městě někdy stojí obavy, že lidé na kole jsou zde vystaveni většímu množství zplodin, protože nejsou uzavření v kabině auta a dýchají vzduch přímo z ulice. Studie pocházející z Imperial College v Londýně nás možná uklidní – pasažéři autobusů, taxíků a aut totiž vdechli podstatně větší množství zplodin než cyklisté a chodci. Během stejně dlouhé cesty nadýchá taxikář 100 tisíc mikročástic na centimetr čtvereční povrchu plic, naproti tomu cyklisté vdechli podle studie jen osm tisíc srovnatelných částic! Těžko uvěřitelný fakt vědci vysvětlují tím, že na okraji cesty nebo na chodníku nejsou cyklisté a chodci vystaveni výfukovým plynům přímo.

(Zdroj: „Silniční doprava a zdraví“, Londýn, Britská lékařská asociace, 1997)

By


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *